Polévka „kořenovka“

Uncategorized

Recept na výbornou zdravou polévku z kořenové zeleniny.

Ingredience na 1 velký hrnec polévky:

řepkový olej FitOl (švédský řepkový olej k dostání např. ve Sklizenu)
2 cibule
5 stroužků česneku
3 mrkve
3 petržele
kousek najemno nastrouhaného čerstvého zázvoru
sůl, pepř,mletý zázvor, muškátový oříšek

Postup:
Nakrájíme si cibuli, mrkev a petržel na malé kousíčky. Najemno nastrouháme zázvor. Rozpálíme v hrnci olej, přidáme cibuli s česnekem (2 stroužky nechat celé, 3 stroužky utřít nebo jakýmkoli jiným způsobem rozmělnit na kašičku), osmahneme.
Přidáme mrkev, petržel, nastrouhaný zázvor a osmažíme. Vše zalijeme asi 2 litry horké vody, osolíme, opepříme, přidáme trošku mletého zázvoru a muškátového oříšku a vaříme čím déle tím lépe – zkrátka až nám zeleninka pořádně změkne a polévka dostane krásnou barvičku.

 

Tak jsem četla knihu o Hippies…

Uncategorized

…a v ní publicista Ondřej Hanák publikovat závěr díla Jerryho Rubina Pusťte se do toho:

Po celé zemi na schůzích nahradí národní hymnu Bob Dylan…
Nebudou vězení, soudy a policie…
Bílý dům se stane noclehárnou pro kohokoliv, kdo nemá kde spát ve Washingtonu…
Svět se stane jednou velikou komunou s jídlem a bydlením zadarmo…
Všechny hodiny a hodinky budou zničeny…
Holiči se podrobí rehabilitaci a nechají si narůst dlouhé vlasy…
A už nebudou krádeže, když všechno bude zadara…
A nebudou školy a kostely, protože celý svět bude jedinou školou a kostelem…
Ráno budou lidé pracovat na poli, odpoledne se zabývat hudbou a šoustat, kdy se jim zamane….

– No…. bylo by to hezké…. jen si to představte…

Úžasný rozhovor s Naomi Aldort

Uncategorized

Naomi Aldort je uznávaná americká publicistka a autorka.

Už dlouhá léta šíří po celém světě ucelený koncept výchovy, kde nedominuje ani rodič ani dítě a namísto mentorování, ovládání a manipulace je s dítětem zacházeno s úctou a respektem. Naomi učí rodiče jak měnit svůj vztah s dětmi a namísto neshod, odporu a boje prožívat svobodu, sílu a radost. Neučí nás, jak nenásilnými metodami kontrolovat dítě, ale jak dítěti porozumět a jak s ním jednat, aby jeho správné jednání nevyplývalo ze strachu z rodičů, ani z potřeby získat jejich uznání, ale z jeho vlastní svobodné vůle.
Naomi Aldort napsala knihu Raising our Children Raising Ourselves, která vyšla dnes již ve 13 jazycích. V Čechách si ji můžete koupit pod názvem Vychováváme děti a rosteme s nimi.
(upraveno z webu http://www.naomialdort.cz)

Vysvětlení tak trošku jinak – proč čtu PRAVÝ domácí časopis..

Sdílení myšlenek, Uncategorized

Naše civilizace dospěla do bodu, kdy už nestačí, že prášky na praní
perou. Proto obsahují krom složek odstraňujících nečistoty také
rozjasňovače. Je nám málo, když je prádlo jen vyprané a čisté, potřebujeme
ho mít rozjasněné. Skutečnost našeho oblečení už je nudná,
mdlá a nezajímavá, musíme ty barvy trochu pozdvihnout. Stejně
jako všechno na našem talíři. Líbí se nám jídla, která díky aditivům
mají vyšší lesklost, výraznější barvu, omamnou chemickou vůni,
nehrudkují, nesráží se, dlouho vydrží. Nesouměrné jablko s bubákem
je outsider proti naleštěným exemplářům, které mají v ozdobných
přepravkách každý svůj vlastní důlek na uložení. Všichni stejně velcí,
stejně vybarvení a každý se samolepkou… Takovou nádheru ovšem
nemůže jíst jen tak obyčejný člověk. Je třeba zahalit se do oděvu
s příslušným kódem (rozuměj značkou), který dává na odiv, ke které
kastě se dotyčný řadí. Přičemž platí – čím dražší kód, tím lepší člověk.
Rozjasnit takového jedince mohou i příslušné hodinky, kabelka či
šperk (rovnice v tomto případě zůstává stejná). A když je nejhůř, tu
ubereme špíček, tady zažehlíme vrásku, tamhle oživíme ochabující
nešťastný výraz v obličeji. Ruce našich plastických chirurgů totiž
dokáží zázraky. Velké finále pak přichází u počítačů. Vymakané
programy dokáží z ohyzdné babizny na fotografii vykouzlit hotovou
barbínu. Tak proč toho nevyužít? Na titulce časopisu, který radí, jak
vypadat a cítit se skvěle, se bude báječně vyjímat. A svět je najednou
krásný. Jasný, naleštěný, vyhlazený.
A tu se jednomu zasteskne po opravdovém trávníku. Ne po tom „anglickém“
bez jediné sedmikrásky a pampelišky, ale po tom voňavém,
kvetoucím, bzučícím. Tu je náhle smutno po opravdovém rybníku.
Ne po chlorovaném bazénu s toboganem, ale po tom trochu zabahněném,
obklopeném orobincem a obydleném žábami. A tu vás až píchne
u srdce steskem po opravdové jahodě. Ne po ovoci, které jahodu
zdánlivě připomíná a je k dostání i v lednu, ale po té právě utržené ze
záhonu, na které ulpěla ještě trocha hlíny a která voní a chutná jako
samo léto.

(Pravý domácí časopis, 1/2013)

Jak správně žít?

Sdílení myšlenek, Uncategorized

Kde vlastně najít návod na správný život?
Kdo nám říká pravdu a kdo jen to, o čem si myslí, že to JE pravda? Je způsob, jakým žije většinová společnost, opravdu nejlepší, nebo jen nejpohodlnější?
Otázek kolem nás je spousta. Argumentů, které nám jsou masově předkládány, i těch, které musíme pracně vyhledávat, protože nejsou běžně dostupné, ještě víc. A odpovědi? Ty máme stejně jen každý v sobě.

(upraveno z Pravý domací časopis, 1/2013)

36. den – vyděláváme si penízky

36. den, Stopem do Španělska, Uncategorized

Ráno vstáváme v 8:30. Nestíháme snídani, ani čaj a ani kávu, protože už v 9 nás volá práce. Ano, jsou Velikonoce, a my je nijak neslavíme! Přišla mi neúplná SMS od rodičů a sestry Lucky (ještě jsem jim nestihla odepsat). Velikonoce už asi stejně slavit nebudu, a když jsou, určitě nebudu podporovat práskání holek a vařená vajíčka.

Dneska do Valle de Lunas nepřijedou žádní hosté, takže nemusíme čistit bazén, zametat kolem něj, otevírat slunečníky a chystat lehátka. Zato nás čeká úklid obou pokojů a nějaké to malování.

Uklízení už mě moc nebaví, protože je to moc často a furt to samé…Uklidili jsme jeden apartmán, který předešlý pár nechal ve velmi pěkném stavu. V 11 hodin měl odjet i pár z apartmánu Red Moon, ale trošku se zdrželi, tak jsme se rozhodli ještě domalovat ta fialová křesla.

Přijel bakerman 😀 a my neodolali a koupili si šílené prohřešky, protože jsme prostě potřebovali nějakou změnu :/. No, určitě v té grahamové bagetě, buchtě s rozinkama a 2 koblihách s čokoládou bylo nějaké to vajíčko a mléko, ale alespoň to bylo od lokálního pekaře, který snad používá lokální ingredience – tedy o zvířata bylo dobře postaráno. Musíme se ty věci odnaučit jíst a mít na ně chuť, protože oba dva nechceme tyhle věci jíst. Uklidila jsem naše prohřešky do lednice a šla pokračovat v práci.

Kolem 12. hodiny se konečně uvolnil další apartmán – mohli jsme ho tedy uklidit.

Ve 14.00 jsme jako obvykle skončili a udělali si oběd. Pospa dělal schválně trošku tvrdší rýži, zelenou papriku a chřest…asi… už si to moc nepamatuju :D, toho jídla je hodně….čaj a po obědě jsme si k tomu čaji dali všechy ty mega prohřešky.

V tom přišel Dominic s nabídkou, že si můžeme něco málo vydělat, pokud budeme pracovat navíc. 8 euro na hodinu za jednoho… Potřebuje totiž udělat okap nad naším dočasným apartmánem. S Pospikem jsme samozřejmě souhlasili.

Pospik se stalou pravou rukou Dominica. Šlo jim to skvěle a Dominic si hodně vážil Pospovy „stavební inteligence“. Kdyby mu nepomáhal, beztak by to dělal mnohem déle. Pospa je super :). Já jsem se omezila pouze na podávání dílků střechy 😀 a pak jsem začala s natíráním všehomožného – květináče, misky na květináče, atd.

Okap jsme nedokončili, neboť začalo pršet a začalo se stmívat.

Jinak jsme již s konečnou platností D+L oznámili, že 13.4. budeme odjíždět směrem Cadiz.

Večeři jsem dělala tentokrát já – vařené brambory ve slupce napůl, vařená cibule s česnekem – prostě taková večerní rychlovka.

Jdeme spát a těšíme se na zítra… 🙂