7. den – den sluníčkových povalečů

7. den, Má první velká cesta do zahraničí, Stopem do Španělska

Dneska jsme vstávali trošku později. No, vypila jsem tolik Martini, že to ani není možné… Ale bylo tak dobré! J Opět svítilo sluníčko, tak jsme sedli na balkon a Pospik zase excelovat se svou snídaní s matéčkem. Už je to nudné pomalu, jak o tom pořád píšu, ale ono je to tak dobré, že se to nedá nezmínit. ❤

Sedíme cele dopoledne i poledne na sluníčku na terase. Řekla bych, že dneska je teplo úplně nejvíce. A to je jenom dobře. Skypujeme s Pospikovou rodinou, já volám mamce a taťkovi a sděluji novinky.

K obědu dneska máme zelené těstoviny tagliatelle se zeleninovou omáčkou, chřestem a skvělým salátem. Chřest tu prý roste ve vínových polích. Možná ještě dneska půjdeme nějaký nasbírat.

S Pospikem jsme dostali za úkol sejít po ulici směrem dolů k baru a koupit cigarety. Vešli jsme do baru, řekli: „tabaco“ a zjistili, že modré nemají. Všichni přítomní na nás koukali jako na mimozemšťany nebo jak na nové přistěhovalce. Tady v L’Arbocu se prý všichni znají. Rozhodli jsme se to nevzdávat a najít jinou hospodu, kde je prodávají. Trošku jsme si zašli, udělali jsme si tak hodinovou procházku, ale nakonec jsme dostali, co jsme chtěli.

S dobrým pocitem se vracíme z obchůzky zpět, sedáme na terasu a dáváme kávu.

Je 17:00 a sbíráme se z terasy dovnitř, už není takové teplíčko. Pospik dokresluje své dílo a já se konečně dostávám ke zpracování fotek. Večer už snad nějaké budou.

Opálila jsem si nos, vlastně i celý obličej 😀 což je moc super.

K večeři dneska máme úžasný salát s tuňákem…zase hřešíme! Ale ono se to fakt nedá nejíst, když je to tak dobré…

Začínám mít trošku obavy z našeho odjezdu, který se uskuteční v úterý kolem oběda. Budeme muset sehnat nějaký kamion nebo osobák, co nás hodí do Valencie. Už kontaktuju lidi na Couchsurfingu. Ozval se jeden Čech, který by nás mohl hostit od úterý do pátku. Protože je ale ve Valencii od 13.3. do 20.3. Las Fallas – festival, pro který jsou vyráběny velké figurky ze dřeva, kartonu či sádry a na konci jsou zapáleny – bude ve tam hodně turistů, tudíž i možnost najít ubytování a práci bude jistě omezena. My se ale nevzdáváme.

Začínáme se učit španělštinu…Docela by se mi už líbilo vést plynulou španělskou konverzaci. Mám štěstí, že umím pár slovíček z francouzštiny, která je podobná katalánštině. 🙂

Dneska večer s Pospikem koukáme na Hobbita – Bitvu pěti armád. Jak je to u mě zvykem, opět usínám 😀

Dobrou noc… 🙂