51. den – poslední celý den v San Roque ve stylu sushi

51. den, Má první velká cesta do zahraničí, Novinky, Stopem do Španělska

Tak a máme tady poslední den v San Roque u bezva veganské rodinky – češky Martiny, Angličana Dana, miminka Carla a 4 vegansky se stravujících psů – Johna, Luny, Bandita a Jules…

Ráno vstávám něco málo po osmé, klasicky jdu nakrmit pejsky. Vyprazdňuji hrnec – dneska musíme uvařit další dávku… Potkávám ještě Dana. Karlík dneska vstanul poměrně brzy, takže jej ještě na chvíli nosím, než přijde do obýváku Martina. Rozdělávám oheň, ale nemyslím si, že dneska bude zima. Možná ale jo, tady se počasí taky docela často mění.

Ty dvě Švédky tady pořád ještě jsou. Odjíždí dneska po 13. hodině – Martina je veze do San Roque na autobusové nádraží.

Jdu vzbudit Pospu.

Pak snídáme venku na sluníčku na terase, domlouvám práce ve Skotsku (asi jsme našli práci pro pár – Pospa bude dělat pomocníka v kuchyni, já úklid pokojů a za příplatek servírku). Máme to s ubytováním i jídlem a můžeme si vydělat každý kolem 200 eur za týden, což si myslím, že je fajn. Uvidíme, zda to vyjde. Máme s tím pánem ve čtyři odpoledne hovor po Skypu.

Během nepřítomnosti Martiny (jela s těmi děvčaty do San Roque) jsme s Pospou vyluxovali a připravili oběd – cizrnový salát s brokolicí na hořčici,

_IGP6582

Velmi chutný salát 🙂 Pospa zase zabodoval

pak klasický salát s pomerančem

_IGP6584

Osvěžující chuť pomeranče se sezamovými semínky… 🙂

a ještě jsme prohřáli na pánvičce zeleninové špízy a veganské burgery z grilovačky. Taky jsme připravili nové jídlo pro psy, které jsme bohužel trošku dost připálili, ale zkusili jsme, jestli to budo psi konzumovat, a zkonzumovali to, takže asi pohoda.

Oběd se vyvedl jako vždycky.

Odpoledne zase sedíme na internetu. Píšu couchsurferům do Maroka (máme jednoho v Tangieru, kde pojedeme zítra) – jinak to chceme zítra zkusit lodí z Ageciras do Tangier Med tak, že stopneme kamion a ten nás může možná převézt zadarmo – no uvidíme… jinak si koupíme palubenku… no co už).

Rozhovor s tím pánem ze Skotska proběhnul, ale ne po Skypu (nešel internet) a taky beze mně. Zrovna jsem hlídala Karlíka, takže Pospa to s Jonathanem (tak se jmenuje) zvládnul telefonicky probrat sám, což je super. Konverzace po telefonu jsou dost těžké. Ještě jsme ho poprosili o potvrzení různých informací písemně na mail. Sice ta práce není to, co jsme hledali, ale je to jakási jistota. Jestli nám Jonathan práci potvrdí, můžeme jet v klidu do Maroka a z Maroka možná do Skotska letět, protože tam budeme mít hned prací. Nevím, jak se to vyvrbí. Jestli to nevyjde, prostě tam budeme stopovat. Pěkne z Marrakeshe do Skotska. No to bude 😀

Zapomněli jsme vyvětrat a hlavně usušit spacáky z našeho prvního venkovního přespávání. Pomalu rozbaluju spacáky a děsím se, co ucítím a uvidím. Naštěstí byly oba dva OK, tak jsem je jen pověsila na šňůru…

K večeři děláme s Pospou sushi… Pospa je dělá poprvé, já je v této podobě – čerstvé – poprvé jím. Asi k tomu nějak srdcem neprahnu. Pospa zas neprahne po batátech, po kterých prahnu já… No… ve všem být stejní fakt nemůžeme…

Samozřejmě se Pospovi sushi povedlo 🙂 byl opět pochválen, jeho jídlo bylo nafoceno, zveřejněno na Facebooku a taky mu to pochválila sama Marťa (prý mu může napsat i referenci!!!, což Pospovi hodně pomůže). Jsem ráda, že mu Marťa řekla, že by měl dělat ve vega restauraci. Má fakt velký talent a navíc ho to moc baví… :))))

Jinak to sushi se dělalo klasicky ze sushi papíru (ta mořská tmavá řasa), sushi rýže (jejíž uvaření jsem pokazila tím, že jsem na milisekundu otevřela pokličku, i když mě na to, že to NEMÁM otevírat ani kdyby hořelo, Pospa DŮRAZNĚ upozornil – nakonec rýže za 10 min nebyla uvařená, no tak jsme ji dovařili později…), řapíkatý celer, mrkev, okurka, bambus… pak jsme uvařili ještě nějakou jinou mořskou řasu a dělali jsme k tomu máčku ze zázvoru, česneku, citronu a sójové omáčky. Chtěji jsme ještě udělat sushi s avokádem, ale avokádo už to nepřežilo – chutnalo nějak nahnile. Pospa místo toho udělat salát z oškrábané okurky.

_IGP6610

Přípravu sushi jsem si taky vyzkoušela… byla to sranda… několikrát mi to celé prasklo, tak jsme to s Pospou museli záplatovat řasa papírem 🙂 Jinak si myslím, že se Pospovi celý design moc povedl 🙂

Poprvé v životě jsem vyzkoušela SAKE – pálenku z rýže…

_IGP6614

SAKE – pálenka z rýže.. no, abych pravdu řekla, moc mi to nechutnalo… chutnalo mi to jako slabší kořalka nebo vodka…

🙂 no byl to zajímavý japonský poslední večer…

No, jinak se musíme sbalit, protože zítra brzo ráno chceme odjet – první ferry odplouvá v 9 a další myslím nějak za 3 hodiny vždycky. Musíme hlavně ještě dostopovat do Algeciras…

Jestli bude pršet (teď zrovna pršelo), může nás ráno na benzinku hodit Dan, jestli pršet nebude, může nás na benzinku hodit Marťa, ale až později… no myslím, že by nejlepší bylo vstát v 7, nasnídat se a jít pěšky 4 km do San Roque. Nebude to tak hrozné. Hlavně ať neprší….

Tak doufáme, že se vše podaří…

Jdu se balit :), dobrou