38. den – vichřice a déšť

38. den, Má první velká cesta do zahraničí, Stopem do Španělska

Noc byla docela krušná, neboť během ní z venkovní části našeho apartmánu odlétlo pryč spousta věcí. Například odletěla část naší střechy a vyvrátila se lampička.

Vstali jsme v 8.30 jako obvykle. Pospa se nasnídal, já zase vylezla jako zombie. 😀 Ani jednomu z nás se v takové vichřici nechtělo makat. Přáli jsme si, aby Dominic přišel a oznámil nám, že máme den OFF (volno).

Za deset minut devět však Dominic přece jen přišel, ale s jinou zprávou: „Pavel, help to Stefano“ (Pavle, pomoz Stefanovi). Pak se vytratil a neviděla jsem ho dříve než odpoledne po naší práci.

Procházeli jsme se s Pospou po zahradě a zjistili, co vítr ještě způsobil a nadále způsobuje. Bylo popodaných pár roštů na ochranu rostlin, ulítnul jeden ochranný obal na lehátko u bazénu, bazén byl plný listů a nečistot (prostě v něm byl bordel) a tak dále, a tak dále.

Přišla Lesley a oznámila mi, že si mám dát na nějakou dobu pauzu, než mi vymyslí, co můžu dělat. Natírání venku to ale určitě nebude, protože je větrno a hned by všechno bylo od prachu.

OK. Pospa odešel betonovat, chudák,… já si zalezla ještě na chvíli do vyhřátého, nevětrného pokojíčku a koukala se na předpověď počasí tady v Tijole, abych zjistila, kolik km/h ten vítr tady má. Pak jsem to podle wikipedie identifikovala jako silný vítr. Hmmmm….

Za 20 min přišla Lesley s prací pro mě. Přinesla bílou barvu, štětec a z kuchyně si vzala nůž. Vypačily jsme pomoci nožů společně pár šroubků z pantů na oknech a okenicích. Ty, co šly sundat, jsme přenesly na stůl, který jsme před pár dny s Pospou šmirglovali. Okenní rámy a okenice se budou natírat nabílo!!! Jaké to překvapení :D. Protože je to všechno pod střechou, je to v pořádku, žádný prach se tam během mé práce nedostane. To jsem si jenom myslela 😀

Pospa zmizel se Stefanem někde v buši :D, já zůstala sama se šmirglákem v ruce a musela jsem se s těmi okny nějak poprat. Nesnáším šmirglování. Jde to těžko. Nejdříve jsem se snažila, pak už to šlo se mnou z kopce :D. Raději jsem už otevřela tu barvu a začala s natíráním.

Natřela jsem jednu stranu okenice. V tom přišla Lesley. Volám na ni, aby se přišla podívat, jestli je to OK. Moc OK to nebylo – byly tam místy moc velké přechody mezi vrstvami barvy… říkala, že jestli to ale ošmirgluju (až to zaschne), bude to dobré. Taky mi půjčila své velmi drahé štětce na malování olejovými barvami. Poučila mě o jejich údržbě a taky o ceně…. Naředila mi více tu barvu, zkusila, jestli to s nimi půjde líp. Usoudila, že ano. Nebudu to ale natírat jednou, ale  budou to tak minimálně 4 vrstvy… :////

Lesley mezitím začala přetírat jinou barvou bazén, který včera tak krásně zvládnul Pospik. Nechápu to. Prý už dost utratila za barvy, tak nevím, proč to přetírala.

Vichr pořád pokračoval. Pěkně jsem natřela jednu okenici, přilétlo trošku smetí, přicupitali nějací mravenci, nalepili se na ni a už jim nebylo pomoci. :/ Je to děs, kolik musíme zamazat broučků během naší práce. Zrovna včera jsme o tom debatovali s Pospou. Pospa je prý hezky prosil, aby odešli, ale oni ne. Tak je prostě musel zamazat. Ach jo. Je nám to vážně líto.. :/

Mezi 5hodinovým natíráním 3 částí oken (mimochodem jsem to ještě nestihla, protože to zase není tak lehké, když je Lesley perfekcionistka a nechce mít nikde skvrnky, a to ani na zemi), odlítly poslední kousky střechy a každou chvíli to vypadalo, že mi na hlavě přistane i ten střechový bambusový základ.

Vichr pořád pokračuje, ale už se to lepší.

Přijíždí bakerman, a protože máme fakt velkou chuť sníst něco s cukrem, kupuju koláč – kde bylo želé, třešeň, pomeranč, oříšky, pak semínkovou bagetu a pak čokoládový koláč – prohřešek jako blázen. Musíme toho využít, když to teď nemusíme platit, je to čerstvé a dobré…, ale zas porušujeme veganství :/

Dneska jede Lesley s Dominicem do města během naší pracovní doby. Pospa s nimi jede beze mne, aby rychle koupil nějaké ovoce. Přinesl obrovský trs banánů :D…_IGP5537

_IGP5539

Ve tři odpoledne konečně končíme s prací. Pospa dneska nechtěl dělat přes čas ani za peníze, ale jelikož si z něho Stefano udělal hlavního pracanta (Stefano prý jenom stál a rozkazoval), nakonec tam zůstal až do těch tří a nejvíc se namakal. To jsme si ještě ráno pohrávali s myšlenkou, že bychom nejradši nic nedělali.

Připravujeme oběd. Všechno nádobí je totálně zaprášené…. :/

Dneska to vyhrála cizrna, kterou připravil „humusovsky“ Pospik. Pak jsme si ještě dali čaj a ty dobroty od pekaře a ovoce.

Konečně máme volníčko, tak jíme, koukáme na Červeného trpaslíka, já upravuju blog a fotky.

Je půlnoc a začíná pršet. Sranda je, že celé 3 dny se připravujeme na déšť tak, že všechen dřevěný nábytek schováváme pod střechu, taky schováváme kuchyň. Jednou jsme to neschovali kvůli celodennímu větru, všichni zalezli domů a nic nedělali, no a večer jako naschvál se rozrpší.

Jdeme schovat aspoň vrtačku a zakrýt střechou aspoň tu kuchyň. Tu masivní komodu jsme překryli igelitovým sáčkem.

Více se nám takhle v noci fakt dělat nechtělo.

Dobroou… zítra máme volníčko a jsou trhy, tak se tam koukneme, jo a možná vyrazíme do Beneficia… to ale jen v případě hezkého počasíčka…