SEZNAM SBALENÝCH VĚCÍ + ZPĚTNÝ POHLED NA VĚC

Má první velká cesta do zahraničí, Novinky, Přípravy

– krosna (střední velikost tak, abych ji unesla – doporučení od bráchy)
– spacák (lehký)
– karimatka (samonafukovací, taťkova, dost drahá, nešťastně zapomenuta u Mirka v kamionu, Mirek slíbil, že ji pošle, ještě se tak nestalo…možná mu nedošla SMS…ztratili jsme na něj kontakt ve chvíli, kdy Pospa přizpůsoboval telefon na HSBC aplikaci)
– chlorella (asi 3 sáčky, jeden darován Barči – tetě Pospika, zbytek jsme si nechali, pojídáme, doporučujeme, nabízíme)
– ječmen (darován Barči – tetě Pospika, na začátku cesty jsme si jej připravovali)
– česnek (důležité přírodní léčivo – koupili jsme později, ale hodilo se)
– kosmetika:

  • balzám na rty (raw, vegan)
  • levandulový krém (cruelty free)
  • 2x jednorázový holicí strojek
  • gumový kartáč na vlasy (ponechán ve Španělsku poté, co mi Pospa udělal dredy)
  • černé středně tenké gumičky do vlasů (vypotřebovány velmi brzy, neboť neustále praskaly – příště beru 2 pevné hrubé gumičky – třeba na gumičkování sáčků do kuchyně, ale hlavně aby držely)
  • sprchový gel (cruelty free – příště beru mýdlo, stačí to)
  • zubní kartáček
  • pasta (po několika dnech vyhozena z hlediska zjištění její škodlivosti… bez pasty to taky jde!)
  • suchý šampon (hodil se, ale poté, co jsem se rozhodla pro dredy, vyhozen),
  • malé nůžky na nehty (zrezivěly – příště je nejlepší vzít celé manikúrní a pedikúrní pouzdro, kde je pinzeta (hodí se na zapojování kabelů v UK, když nemáte adaptér pro UK zásuvky a jste prostě odjinud než z UK), nůžky na nehty samozřejmě velmi důležité, akorát je třeba je uchovávat v suchu! – proto je dobrá celé mini pouzdro)
  • kapesníky + toaletní papír
  • zápalky (ani jednou nepoužity, Pospa měl zapalovač a ten jsme myslím párkrát použili, buď když po nás chtěl někdo oheň na cigaretu nebo na zapalování svíček a sporáku)
  • tampony (nesnáším aplikátory a mimo ČR jsem ještě nenarazila na tampony bez nich – příště bych vzala více, protože to tak nějak nehlídám a když jste zrovna mimo civilizaci nebo se do ní nemáte jak dostat, jejich nedostatečný počet je problém… uvažovala jsem ještě o menstruačním kalíšku, ale všechno to bylo narychlo, takže jsem to nestihla zařídit… do budoucna jej vyzkouším a pak uvidím – aktualizace: v Anglii zakoupen, momentálně ve fázi zkoušení – zatím spokojenost – je to nejhygieničtější záležitost, šetříte přírodu… akorát si musíte zvyknout na změnu a správně ho zavádět, což chce trošku cviku)
  • intimky (hodí se pro čistotu… když máte své dny a cestujete a není nikde šance se moc umýt… cítíte se „čistěji“ a jistěji… –> dá se to ale přežít i bez nich, příště je neberu… příroda zbytečně trpí)
  • antikoncepční prostředky

– obživa:

  • sáčky s připravenými suchými směsmi (+ zvlášť oříšky, kakaové boby,…)
  • koření od Pospova dědy
  • maté a zelený čaj

– pláštěnka (byla super – když jsem neměla karimatku, lehla jsem si na ni… v dešti zakryje vás nebo krosnu )
– bloček, tužka
– doklady: pas, občanka, platební karta(y), průkazka ze zdrav. pojišťovny, peníze (něco v hotovosti, něco na kartě a to vše v různých měnách (libry, české, eura – marocké dirhamy jsme měnili až v Maroku)

– oblečení

  • teplé zimní boty (na sebe)
  • 3 páry punčoch (zbytečně moc, příště stačí dvoje)
  • podvlíkačky
  • 2 kalhoty (jedny pracovní, jedny hezké (vzala jsem si rifle))
  • 3 tílka (zbytečné moc, dvoje stačí)
  • 2 svetry (využila jsem oba, ale dá se přežít jen s jedním, příště beru jen jeden…Pospa měl totiž s sebou 2 mikiny z Nepálu, takže mi jednu půjčoval…byla skvělá…a teď je moje 🙂 )
  • 6 párů kalhotek (zbytečně hodně, příště beru méně, tak troje… když je místo, kde se dá přepírat, je to v pohodě)
  • 4 páry ponožek (cestou jsem jeden pár ztratila, pak jsem potřebovala nějaké tenčí a pak se nějaké „ztratily“ během praní – příště beru různorodé, počet dostačující s možností přepírání)
  • bolerko (to se hodilo jen na čas během práce, pak na koupání, jinak chodím bez)
  • 3x tričko s dlouhým rukávem (dvoje stačí)
  • košile
  • palčáky, čepice, šála (jeli jsme v březnu, hodily se)
  • šusťáková bunda (zbytečná, nepoužitá ani jednou)

(jeli jsme v březnu, takže jsem na sebe navrstvila tolik oblečení, kolik to jen šlo, aby byla lehčí krosna)
– 1x náušnice
– náramky
– fotoaparát + nabíjení + SD karta 8 GB + brašna + objektivy
– na papírku telefonní čísla na blízké a důležité adresy, hesla apod. (třeba ke kartě, pokud si něco nepamatujete)
– Pospa bral anglickou konverzaci (tu jsme využili, když jsme se nudili během stopu či někde ve městě, ale příště bych ji nebrala… stačí do mobilu stáhnout různé slovníky a je to v pohodě… super je taky prý nějaká aplikace na mobil z Googlu (myslím, že je to přímo z Google překladač), která zaznamená mluvené slovo a přeloží jej… tu jsme ale myslím neměli funkční…)
– mobil + nabíjení
– notebook + nabíjení + flashka + mp3 + sluchátka (ty mi byly odcizeny, zřejmě Tadjoustim?)
– pokud máte namířeno do Anglie, určitě se hodí adaptér na anglické zásuvky (pokud nemáte, jde to taky s pinzetou – ale ne vždycky se to povede…zkrátka při VYPNUTÉ zásuvce zasunete do horního otvoru pinzetu a současně pak zasunete českou zástrčku do zásuvky – super trik)
– nástavec na microSD kartu (pro převod fotek z mobilu do PC)
– voňavka (hodila se, ale pak jsem si koupila voňavku v mýdlovém stavu – mnohem lepší – a poté, co jsme vyrobili domácí krém, vonělo to stokrát lépe… klasický parfém příště neberu a už ani nechci kupovat…)
– čelovka + pár náhradních baterek
– igelitka (myslím, že jsem ji použila, ale pak jsem ji někam odložila a dál už se v mé krosně nevyskytovala… každopádně dobrá věc!)
– provázek
– mapa (byla nám odcizena – Tadjoustim)
– ručník
– šitíčko
– balíček normálních svačinových sáčků (hodily se)
– talismany od rodinky (mám pořád, jsou fajn… např. od taťky jsem dostala nůž „rybičku“, se kterým vždycky chodíme na hřiby…takže praktický a upomínkový talisman v jednom)
– palo santo (super na provonění jakéhokoli prostoru, kde to „smrdí“ nebo prostě nevoní podle vašich představ… cestou bohužel ztraceno – necháno zřejmě u Kennetha v La Nucii)
– balík čistých A4 papírů v průhledné složce (třeba 15 ks)
– malá pet láhev se slivovicí (příště vzít více – vypita při první příležitosti, kdy jsme nocovali s Kryštofem v kamionu…, ale jde to i bez ní :D)
– hrubý černý fix
– zicherky (zavírací špendlíky)
– zrcátko (příště neberu, bylo mi k ničemu… ale troufnu si říct, že pokud budete někde, kde není moc benzinek, je asi dobré ho mít s sebou)
– CamelTank láhev + shaker (hodily se oba) – naplněny vodou + pro přípravu mladého ječmene
– vegan + cruelty free deodorant v kuličce (příště neberu, k ničemu nebyl)
– náplasti (hodily se) – hlavně tedy v práci, kdy mi začala téct krev z prstu během povlékání
– ibalgin (nepoužila jsem, příště asi neberu… snažila jsem si říkat, že jsem v pohodě, že mě nic nebolí a tak…)
– sluneční brýle
– krém na opalování (prvně jsme ho dostali, pak jsme ho vyrobili domácky až na cestě (hodí se))
– plastová lžička
– nůž (použit až později na krájení ovoce)
– pepřák

DEN BALENÍ

Má první velká cesta do zahraničí, Přípravy

Dneska jsem se fakt dobře vyspala. Myslím, že to už to zase bylo zapotřebí. Včera přijeli mí rodiče, aby mi pomohli vystěhovat se z Křížkovského. Zašli jsme na oběd a já se pak cítila šíleně unavená – na tak obří obědy už nejsem zvyklá… ale užila jsem si to J. Odpoledne pak rovnou přijela dívčina, co půjde bydlet místo mě. Jsem tak ráda, že jsem na poslední chvíli někoho našla! Ani nevíte jak. Pomohla jsem jim s vynesením nějakých věcí nahoru, uklidila jsem a odešla s Pospikem na svůj historicky první hummus, k jeho přátelům – Wendy a Lukášovi, kteří nám poradili spoustu užitečných věcí na cestu a hlavně nám pomohli s foťákem.

Ráno v 10:13 jsem vyjela do Ostravy, rozloučit se, pobrat nějaké důležité věci a tak. Mamka je moc hodná. Vyprala mi, usušila a vyžehlila věci, které ještě potřebuji, abych se konečně mohla sbalit. Taťka pro mě neměl žádný ochranný talisman, tak mi propůjčil rybičku (nůž, se kterým jsme vždycky chodívali na hřiby). Od mamky jsem dostala dřevěného slona. Jsem ráda, že tak všechno dopadlo. Vím, že se o mě rodiče budou bát, ale už se těším, až budu vyprávět své zážitky z cest, až budou číst tenhle blog a koukat na fotky :D. Obě babičky, děda, teta, strejda mi popřáli šťastnou cestu.

Úspěšně jsem se tedy skoro se všemi rozloučila a teď zase jedu zpátky do Olomouce. Budu se balit, musím ještě skočit za kolegyní z bývalé práce, vrátit nějaké věci.

Trošku nestíhám, protože jsem se chtěla pořádně naučit pracovat s foťákem (no aspoň jsem našla návod), stáhnout hudbu na cestu a tak… Ale to se ještě nějak stihne. Ještě vlastně musím uklidit pokoj pro novou nájemkyni a rozloučit se s Annou, mou japonskou spolubydlící.

No nic, jdu si užívat hudbu Eddieho Veddera a na chvíli si ještě v tomhle super pohodlném vlaku zdřímnu. Mějte se fajn

3 dny do odjezdu…

Má první velká cesta do zahraničí, Přípravy

Dnešek je velmi zajímavým a neobvyklým dnem. Už jen tím, co se stalo, co se právě děje a co se ještě stane. Shrla bych to do několika bodů:

Co se stalo:

Byla jsem poslední den v práci. Rozloučila jsem se všemi, odevzdala klíčky, oznámila to jednomu fajn studentovi medicíny z Izraele, který mi popřál hodně štěstí. Dostala jsem ručně dělaný náramek od mé kolegyně Lucky pro štěstí, od šéfa hezkou zelenou růži a od šéfky strážného andílka. Jsou moc milí. Měla jsem chuť na sladké, tak jsem se rozhodla dnes naposledy hřešit prostřednictvím strašně nezdravého fast foodu a sladkostí. Prvotní nálada po požití těchto pokrmů byla strašně fajn, ale teď se cítím hrozně. Jo, v pondělí už začně jiná strava :D.

Řešila jsem cestovní pojištění. Zjišťuji, že lidi na úřadech vlastně ani neví, co nabízí :D. Nabízí pojištění na 1 rok, a přitom mluví, že platí max. 90 dní. ???. Snad to nějak dopadne. Nechci uvažovat negativně, tak, že by se vůbec něco mohlo stát.

Odpadla mi zájemkyně o byt, takže jsem značně ztracená. Doufám, že nebudu muset platit 2 nájmy během svého pobytu v zahraničních státech.

Co se děje:

Cítím značnou nervozitu, je to ve vzduchu. Nemám takové pocity ráda.

Asi máme nakoupené všechno jídlo na cestu.

Máme foťák!!! A funkční a se vším, jak mělo být. Ale já fakt nevím, jak s ním zacházet. Musím to prostudovat.

Co se bude dít:

Balení, sešlost,…

Už se to blíží…

Má první velká cesta do zahraničí, Přípravy

Je to tady. Předevčírem jsme s Pospikem rozhodli, že pokud všechno klapne (tzn. že např. já za sebe najdu náhradu do bytu), pojedeme už v pondělí. Já se ještě pořádně ani nezačala balit, to Pospik už má doma na posteli naskládané a napočítané věci. Já teda aspoň koupila snídaňovou směs Iswari a vyškemrala si od taťky, skvělého cyklisty, seznam věcí, které si bere na své cesty. Chybí mi baterka a pořádné teplé kalhoty. Jelikož kalhoty moc nemusím, budu muset vymyslet nějakou punčochovo-spodkovou variantu.

Jinak už jsme teda konečně sehnali vyhovující fotoaparát! To byly nervy :D. Našim společníkem bude Pentax K20D od pána z Českého Krumlova. Takže jsme se rozhodli mu a vlastně taky České poště věřit, že už v pátek dorazí balíček J. Víte, já osobně si chci celé to velké dobrodružství fotit, protože to je prostě jedinečná záležitost. Aspoň pro mě :D.

Vůbec si neuvědomuju, že už za 4 dny jedu. Mám pocit, že nic nestíhám. Nestíhám se s nikým rozloučit, nic zabalit, prostě šílené. Je to moc narychlo, ale o to blíž to má k spontánnosti než k dlouhodobému plánu.

Jestli všechno klapne, v sobotu přijede taťka a pomůže mi vystěhovat se z Křížkovského…Ach jak skvělý pokojíček jsem tu sehnala. Bude mi smutno. Dobrodružství je ale větší síla.