Tominka

Novinky

Už nejsem sama… 🙂

Bydlím teď v Brně ve sdíleném bytě a jaksi jsem zjistila, že mi není dobře, když přijdu domů a nikdo mě tam vlastně nečeká… v čajovně, kde teď pracuji, se cítím velmi dobře, jsem tam obklopena příjemnými lidmi, kteří mě neustále obohacují něčím novým a ukazují mi nové životní postoje apod., ale po práci, když přijdu domů, mě čeká prázdný pokoj, nikdo a nic živého, s kým/čím bych si mohla „povídat“, nikdo a nic, do koho/čeho bych si mohla zabořit ruku, žádný hebký kožíšek a spokojené vrnění, na které jsem zvyklá z mého druhého prvotního domova… No a navíc se mi vždy líbili lidé, kteří nějak pomáhali druhým… jak už lidem, tak zvířatům…

Jak už tomu bývá, začala jsem o celé věci – pořídit si kočku – až moc uvažovat…vymyslela jsem samé výmluvy, proč si kočičku nepořídit… Jednak jsem v bytě, což znamená, že kočička by neměla venkovní výběh, za druhé je tady finanční stránka, můj čas apod. Šlo to ale jedno s druhým a nějak se to všechno vyřešilo samo. Potkala jsem spoustu lidí, kteří mě v pořízení si kočičky podpořili, taktéž jsem se setkala s názory totálně proti,… no a po setkání s jednou milou divoženkou z jižních Čech, která mi dělala pro mě ty nekrásnější dredy pod sluncem :D, po zavítání do skvělého baráčku nedaleko mého současného bydliště, kde se jedna milá slečna starala o dvě opuštěné kočičky a po náhodném zhlédnutí inzerátu na Facebooku mé známé z Olomouce už to bylo jasné.

12294897_10205021079675237_81766342474852082_n

A to jsou první fotky Tominky v rámci inzerátu…

12339300_10205046719116207_6672089105707195825_o

12309779_10205046719156208_4369256368349383725_o

Nenechala jsem se konečně zase ovlivnit názorem, který by byl v rozporu s mým nápadem „pořídím si kočku“ a prostě jsem udělala to, co právě chci… a tak se by se mělo jednat pořád!

Zkontaktovala jsem tu skvělou paní z Facebooku.

Paní spolupracuje s depozitem Píšánek v Uničově, který hledá domov opuštěným kočičkám. Stará se o ně, dává je tzv. do pořádku a pak je nabízí k adopci. Sama přijala některé z nich za vlastní.

Jednou z nabízených kočiček k adopci byla právě Mračenka (kterou jsem přejmenovala na Tominku podle jednoho výjimečného kolegy z čajovny, neboť jsou výrazově v obličeji velmi podobní a neboť má ten kolega (Tomáš se jmenuje) moc rád kočičky a mám ho moc ráda a chci na něj mít nějakou vzpomínku…tak jsem si řekla, proč kočičku nepojmenovat po člověku, který pro vás něco znamená, když to navíc s tou Mračenkou pro mě bylo dost těžké, neboť mi to mračení nepřišlo jako vhodné slovo, ze kterého tvořit jméno pro kočku, ale ze začátku se mi i oslovení „Mrači“ a jméno Mračenka docela zalíbila a zase jsem měla problém s Tominkou :D…).

11.prosince 2015 jsem si udělala do Topolan (okrajová část Olomouce) s novou přepravkou výlet (přepravku jsem koupila z bazaru asi za 200 Kč.. prodával ji pán, který zrušil zverimex, po němž mu něco zbylo… přepravka vlastně byla úplně nová, nesmontovaná, tak jsem si ještě procvičila své technické dovednosti… přepravka drží a doufám, že taky držet bude…)
Taky jsem si z bazaru pořídila uzavřený kočičí záchůdek (díky těmto získaným věcem jsem objevila další dosud nepoznané části Brna, v čemž je taky velké pozitivum)… Všechny věci vč. mističek jsou vlastně z druhé ruky… a proč taky ne? Myslím si, že je dobré znovupoužívat věci, které někdo vyřadil…

Co se týče krmiva, po domluvě s paní jsem se rozhodla kočku krmit granulkami Royal Canin pro vykastrované kočičky a masem… původně jsem chtěla kočku krmit jen syrovým masem, protože to tak v přírodě prostě je, kočky si samy neuvaří… ale po diskuzi jsem trošku změnila názor… veganská ani vegetariánská kočka samozřejmě nepřipadá v úvahu… kočka je masožravec a maso taky musí dostat… no a do záchůdku má takový jílovitý písek, který dělá hrudky, no a díky celé uzavřenosti záchůdku po čichu ani nepoznáte, že je v bytě kočka… A i kdyby jste to poznali, tak co? Mě by to nevadilo… ale samozřejmě, že je důležité vše udržovat v čistotě…

V Olomouci jsem zavzpomínala na minulý rok, který jsem v ní strávila. Bylo to trošku nostalgické…ale příjemné…Autobusem jsem se dostala do Topolan a na zastávce mě už čekala ta paní, která mě pak zavedla ukázat všechny kočičky, o které se stará. Její práce a práce celého depozita je zkrátka úžasná… zachraňuje kočičí životy nebo zkrátka dělá kočičí životy hezké. Myslím si, že je důležité rozšiřovat zprávy o takovýchto projektech do světa… aby lidé, kteří by rádi kočku, zvážili, jakým způsobem si ji pořídí. Protože na světě je dost koček, které domov nemají a rády by ho. Rozhodně bych kočku nekupovala ale raději pomohla těm, které už se narodily a to na špatné místo a nebo na dobré místo, ale nemají nikoho, kdo by se o ně postaral. Nebo, pokud chcete pomoci kočičkám a sami žádnou mít nemůžete, existují taky možnost, jak přispět a pomoci kočičkám v depozitu (např. koupí krmiva, přispěním na kastraci apod.). Zkrátka kontaktujte depozita, útulky, sledujte inzeráty…

Otázka kastrace je pro mě ještě docela nevyřešená. Jsem mateřský typ, který mateřství zkrátka podporuje a mrzí mě, když je kastrací odepřeno kočce mít koťata. Na druhou stranu vím, že je lepší, aby ta koťátka raději nebyla, než aby je někdo topil nebo aby strádala bez jídla někde v divočině…

Paní mi ukázala svou domácnost, jak v ní funguje s kočičkami. Měla jich tam opravdu velký počet… žily v čistotě a naprosté symbióze… prostě kočičí svět… tohle jsem nikdy v životě neviděla (já se za svůj život doposud starala o tři kočičky – vždycky jsme měli jednu)…No a pak jsme se přesunuly do místnosti v jiném domečku, kde na adopci čekala v první místnosti 3 koťátka a v druhé jedno větší kotě – Tominka a s ní jedna dospělá kočička…

Tominku jsem poznala už ve dveřích (zamilovala jsem se do ní už z fotek na inzerátu… její vzhled je výjimečný… Tomáš (podle kterého je pojmenovaná) říká, že je to EMO kočka :D)… je heboučká, chlupatá s huňatým ocáskem, kouká se na vás tak smutně (srst kolem očí je zvláštně uspořádaná)…. má tmavé tlapky, v kožíšku oranžové nádechy a strašně roztomile mňouká… a je to nejhodnější kočka…kdybych si odmyslela ty tmavé tlapky a jiný obličej, vypadala by trošku jako naše Olinka, která bydlí v Řepištích (tu jsem domů donesla taky já, z Vřesiny, s původním záměrem přinést velkého kocoura jsem přinesla drobnou kočičku, která potřebovala trošku pomoct a dnes je z ní prostě hezká velká zdravá kočička lovící myši a ptáky…, která má svůj svět) .

Tominka měla minulost, kterou nikdo neumí se stoprocentní jistotou určit. Je to asi první jarní kotě r. 2015 a najednou se objevilo v jedné z částí vesnických Topolan bez pánička, nikomu nepatřila (po opětovném zjišťování ničí nebyla)… V rukou paní nabrala na váze a byla vykastrována… Paní má na kastraci jasný názor… nezastává názory, že je dobré kočku nechat poprvé zabřeznout… myslí si, že je to zbytečné, že pak vede kočka stejně dobrý život, i když ty koťátka nemá… vidí celou problematiku jinak… štvou ji lidé, kteří kočku vykastrovat nedají a potom se setkává s topením, s vyhozením koček apod. A to ji rve srdce…

Tominka je docela plachá kočička, u které si člověk musí získat důvěru. Je ale opravdu moc hodná, miloučká, čistotná, heboučká, ráda a dlouze líže ruce i obličej (má takovou úchylku dalo by se říct, ale je to milá úchylka :D) a nahlas vrní… má huňatý obličej, doprovází člověka všude, kam jde (i na záchod)… a je samozřejmě zvědavá a ráda leze do tašek a trhá igelitové sáčky…<3

Je to kočička cestovatelka! Strávila se mnou Vánoce doma v Řepištích (tam byla i venku na vodítku a pokusila jsem se ji tam zkamarádit s Olinkou, což ale nevyšlo :D), ve Vratimově, ve vlaku, v autobuse (které nemá ráda), dokonce se už byla podívat i v čajovně, kde se jí velmi líbilo… 😀

Je to zlatíčko… i když vás ve 4 ráno vzbudí…

A ani byste nevěřili, jak si k vám lidé, kteří taky zbožňují kočky, přijdou např. popovídat!!! Za jednu cestu z Brna do Řepišť a zpátky se se mnou díky Tomince dali do řeči samí skvělí lidé!

Mé poselství pro vás – pomozte jakékoli kočičce a pomůžete tak vlastně i sobě… nebudete sami a kočička taky ne…nehledejte výmluvy…nevzpomínejte na negativní zkušenosti… chcete něco? dělejte to, hned, bez čekání na nejlepší příležitost…

A tady jsou moje fotografie Tominky: 

Tominka

Krátce po příjezdu do nového domova… to se mi zase jednou chtělo fotit…:)

Tominka3

Typická Tominka – na okně to má nejradši…

Tominka7

Tominka8

Tominka6

Příprava na skok…

Tominka2

Tominčino okno…

Tominka4

Tominka10

Pečení perníčků - Pavel Solanský_5

Pečení perníčků - Pavel Solanský_3Pečení perníčků - Pavel Solanský_4

 

Pečení perníčků - Pavel Solanský_3Pečení perníčků - Pavel Solanský_5Pečení perníčků - Pavel Solanský_4

 

 

 

 

.

 

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s